Nocte | Recenze

Název: Nocte
Originál: Nocte
Autor: Courtney Coleová
Díl: 1/3
Počet stran: 344
Nakladatelství: CooBoo
Vydání: první

Callu Princeovou mají všichni její vrstevníci zafixovanou jako "holku z pohřebáku" a jediného opravdového přítele nachází ve svém dvojčeti Finnovi, který stojí při ní, ať se děje cokoli, stejně jako ona při něm. Problém je, že Finn trpí schizofrenií, tudíž "ta silná" musí být téměř vždy Calla. A v situaci, jež právě potkala její rodinu, je zachování zdravého rozumu velmi těžké, občas dokonce nemožné.
Ještěže se ve městě znenadání objeví Dare DuBray a pronajme si bydlení nedaleko Princeových. Jen on totiž dokáže Callu udržet nad vodou.


Jelikož teď hodně sleduju knižní novinky, neuniklo mi ani Nocte. Lákavá anotace a poměrně zajímavá obálka měly podíl na tom, že jakmile jsem tuhle knížku zahlédla v knihovně, byla jsem ochotná podstoupit riziko kýly a narvala ji do tašky, už tak přeplněné čtivem. Po dočtení mám ale pocit, že by neuškodilo, kdybych ji nechala raději ležet v regále.

Zdroj

Nejprve musím uznat, že téma knihy bylo opravdu zajímavé. Vážně bylo. Občas dokáží být tyhle psycho věci vážně skvělé, pokud o tom někdo umí psát. Ale když jsem už asi po desáté četla, jak hlavní hrdinka pořád dokola pěje ódy na svého budoucího kluka, což by úplně nevadilo, kdyby nepoužila asi desetkrát slovo "sexy". Na to jsem už v polovině získala takovou alergii, že už onen výraz snad nikdy nepoužiju.
Čekala jsem, že se bude děj více soustředit na Callin vztah s bratrem a celkově na psychiku postav. Místo toho jsem ale dostala zdlouhavé čtení, zaměřující se více na otravnou romantickou linku. Konec byl oproti zbytku knihy o něco lepší,autorka se pokusila o velký plot twist ve stylu Ostrova lhářů, který se z velké části povedl a aspoň se vysvětlilo to, co mi předtím v příběhu moc nesedělo. Na genialitu Ostrova to sice nemá, přesto mě to dokázalo překvapit a donutilo o něco zvednout hodnocení.
Také by stálo za to zmínit to, že se v Nocte sešla spousta prvků, které by oddděleně mohly působit zajímavě, ale když je smícháte do kupy, vznikne z toho děsná splácanina. Máme tu dívku se šíleným bratrem, žijící v pohřebním ústavu, se kterými se nikdo v celém širém kraji nebaví, protože páchnou formaldehydem, přičemž se najednou objeví supersexycoolbohatý poloviční Francouz Dare Dubray celý v černé kůži s nadupanou motorkou, který se nááhodou nastěhuje přesně vedle domu hlavní hrdinky a samozřejmě se do ní zamiluje. Jak nečekané!

Calla mi z nějakého důvodu příliš otravná nepřipadala (až na ty zamilované popisy). Asi to bude mojí slabostí pro zrzavé lidi.
Zato z Dareovy dokonalosti mě většinu času spíš bolely zuby, než abych se připojila k hrdinčinu zbožňování. Já na tyhle typy kluků zkrátka nevěřím.
Zajímavější postavou byl Finn, ale ten měl na můj vkus příliš krátké kapitoly a jeho charakter mi nepřišel tak propracovaný, jak by dle mého názoru být měl. Ke konci mi to sice začalo dávat větší smysl, ale přesto bych raději celou knihu četla právě z jeho pohledu.

Ať vám anotace slibuje, co chce, nesmíte Nocte považovat za nic víc než za obyčejnou young adult knihu. Neopakujte mou chybu. Potom si možná budete moci toto zamilované, trochu klišé čtení se zajímavým koncem schopni lépe užít.

Hodnocení:

45%