SCM music player

22. června 2016

Achilleova píseň | Recenze

Název: Achilleova píseň
Originál: The Song of Achilles
Autor: Madeline Millerová
Počet stran: 368
Nakladatelství: Host
Vydání: první

Princ Patroklos nikdy v ničem pořádně nevynikal, nezdědil totiž tvrdost, sílu ani bojovnost svého otce, který jej už v mladém věku zavrhl. Snad to pro něj bylo úlevou, když byl  nakonec Patroklos poslán do vyhnanství. Nový domov našel v království Fthie u krále Pelea. Ten se může pyšnit synem Achilleem, jenž je vším, čím Patroklos není - neporazitelným bojovníkem s božskou krví a krásnou tváří. Přes všechny propasti, které je dělí, se mezi oběma chlapci zrodí hluboké přátelství, s postupujícím věkem přerůstající v lásku.
Jenže se nacházíme těsně před vypuknutím Trojské války, s níž navíc přichází také věštba. Podle ní se musí Achilleus, nyní nejlepší z řeckých válečníků, vydat před brány města Troji také. Jen tak si totiž získá slibovanou slávu a uznání, jen tak nebude zapomenut. Spolu s Patroklem se tedy vydávají do víru bojů, aniž tuší, jak těžké zkoušky je zde čekají.

Popravdě nemám tucha, co mi přeplo v hlavě, že jsem se po celkem slušné blogovací pauze znova odhodlala napsat recenzi, ale snad mi to aspoň přes prázdniny vydrží.
O Achilleově písni, která v těchto končinách není moc známá, jsem se dověděla díky Tumblr, kde je jí všude plno. A jelikož mi toto netradiční pojetí Trojské války připadalo jako zajímavý námět, hned jsem se po ní vrhla.

Zdroj
Ze začátku jsem z ní příliš nadšená nebyla. Sice se četla docela svižně, chyběly mi však delší, rozvinutější dialogy, všechno bylo odbyté strašně rychle. Samozřejmě si uvědomuji, že kniha zabírala poměrně dlouhý časový úsek a kdyby autorka podrobně popisovala každou drobnost, její délka by byla dvojnásobná. Jenom bych tam potřebovala méně krátkých vět a více slovních přestřelek, toť vše.
Se začátkem války začíná Achilleova píseň pomalu ale jistě nabírat větší a větší obrátky. Už tehdy tuším, že konec nebude zrovna nejšťastnější, nemůžu však dělat nic jiného než si kousat nehty a s děsem v očích sledovat, jak se postavy řítí vstříc záhubě. Ten konec je ovšem tak romanticky tragický, až jsem se málem rozbrečela uprostřed poloprázdného kadeřnictví jako malé dítě. Jestli jste spíše na happy endy, přestaňte číst přibližně v době, kdy se Achilles s Patroklem spolu poprvé vyspí, a dopište si svůj vlastní konec se svatbou a třemi dětmi. Věřte mi, bude to tak lepší.

Taky mi připadalo fajn kouknout na řeckou mytologii z úhlu jiného autora, než je Rick Riordan. Zatímco u sérií o Percym Jacksonovi a jeho přátelích se bohům dá trochu zasmát, ve světě Achilleovy písně jsou smrtící silou, s níž není radno si zahrávat.

Postav se v této knize vyskytlo nespočet. Patroklos, na první pohled slabý a nevýrazný, ale v srdci statečný a milující, spolu s dokonalým bojovníkem Achilleem, který touží po slávě trochu víc, než je zdrávo, tvoří navzájem se doplňující pár, o němž se moc hezky čte. Ačkoliv by Achilleus občas potřeboval pár facek, ty dva jsem si dost oblíbila. Důležitou roli hrají také Achilleova matka, mořská nymfa Thetis, válečná zajatkyně Briseovna a mnoho králů, jejichž jména se objevují ve Starých řeckých bájích a pověstech.

Achilleova píseň mě zpočátku příliš neoslovila, ale jestli chcete objevit její pravou podstatu, musíte se pročíst až na úplný konec, který váš dojem z knihy buď úplně zabije nebo ho (jako v mém případě) o hodně zlepší. Na své si přijdou také milovníci mytologie a jsem si jistá, že postavy, ačkoliv na ně musím neustále nadávat, si také hodně lidí oblíbí.

Hodnocení:
80%






Okomentovat