Originál: Silber: Das zweite Buch der Träume
Autor: Kerstin Gierová
Počet stran: 360
Díl: 2/3
Nakladatelství: CooBoo
Vydání: první
Annabelle je bezpečně zavřená v psychiatrické léčebně, démoni neexistují a Liv s Henrym si užívají (skoro) všechno jako obyčejný středoškolský páreček. Co víc si přát?
Jenže Livino malé snové dobrodružství ani zdaleka neskončilo. Její mladší sestra Mia se začíná ve spánku producírovat po domě a dělat nebezpečné věci, v krajině snů se objevil pofidérní vetřelec vykřikující nesmyslná hesla, Secrecy se stále nepřestává šťourat v soukromých životech lidí ze školy a pohodu její nově poskládané rodiny navíc rozvrací příšera jménem Okrb. Život Liv Silberové ještě nějakou chvíli normální rozhodně nebude.
Protože První stříbrná kniha snů byla všechno, co by měla dobrá youngadultovka být, není divu, že jsem si chtěla co nejdříve přečíst i díl druhý. Na ten jsem si ale musela počkat déle než rok, v knihovně ne a ne ho najít. Konečně ho tedy mám a můžu se s vámi podělit o tom, co si o Druhé stříbrné knize snů myslím.
Zdroj |
Také samozřejmě nesmím zapomenout na Secrecy, která svým blogem hlavní hrdince řádně znepříjemňuje život a jejíž totožnost nebyla stále odhalena.
Mezi plusy knihy bezpochyby patří všemožné vtipné situace a hlášky, nad kterými se vážně zasmějete. Opět musím zmínit originalitu snového světa, kde se pomocí dvířek můžete podívat do snů kohokoli si zamanete. I zde se ale mohou vyskytnout mnohá nebezpečí, pokud někdo ví, jak sny manipulovat.
Zdroj |
K Henrymu jsem si zatím nevybudovala příliš velkou důvěru, stále toho o něm víme až žalostně málo. Mnohem víc se mi zamlouvá Grayson, který je prototypem snu každého dívčího srdce, přesto u něj nepozoruju žádnou přeplácanou perfektnost, je zkrátka perfektní tak akorát.
Za nejvíce nenáviděnou postavou v této knize považuji Livinu nevlastní babičku alias Okrb, která by asi byla dobrou kamarádkou Dolores Umbridgeové, kdyby se ty dvě někdy potkaly. Což se za žádnou cenu nesmí stát, jelikož by to nejspíš mělo za následek hotovou knižní apokalypsu.
Obálka se mi líbila ještě více než ta předchozí, tyrkysovou barvu zbožňuju,
Druhou stříbrnou knihu snů beru spíše jako vyplňovačku mezi prvním a třetím dílem, jelikož se na můj vkus dělo trochu málo věcí a autorka si vyřešení všech velkých tajemství schovává na později, takže nám toho moc nezbylo. Ale musím uznat, že tahle série rozhodně má něco do sebe a neuděláte chybu, když si ji přečtete.
Hodnocení:
80%
Žádné komentáře:
Okomentovat