Half bad - Napůl zlý | Recenze

Název: Half bad - Napůl zlý

Originál: Half bad

Autor: Sally Greenová

Díl: 1/3

Počet stran: 368

Nakladatelství: Yoli
Vydání: první

Bílé čarodějnice jsou dobré. Černé čarodějnice zlé. Jenže kam zařadit dítě, které je obojí?

Nathan od malička žije mezi Bílými, i přestože je Bílým čarodějem jen z poloviny. Jeho otcem je totiž obávaný Černý čaroděj Marcus. Kvůli svému původu je téměř celou komunitou Bílých čarodějnic odsuzován a nenáviděn. Od čtrnácti let je držen v kleci, ani předtím to však neměl v životě lehké. 

Podaří se mu uprchnout. Musí najít mocnou Černou čarodějku Mercury, jež má moc probudit jeho kouzelné Nadání. A to dříve než dovrší sedmnácti let. Jinak jej čeká smrt.

Half bad je kniha, jež je v mém zájmu už delší dobu. Spousta lidí ji vynášela do nebes, jiní jí opovrhovali. Konečně jsem v knihovně spatřila záblesk červeného hřbetu a nyní se mi ona knížka konečně dostala do spárů.

Nejdříve jsem ji hodně porovnávala s Harrym Potterem. Prostě protože byla o čarodějích. Tak trochu trpím potterotidou (syndrom chorobného porovnávání knih s kouzelnickou tématikou s harrypotterovskou sérií, tuhle vážnou psychickou nemoc jsem si vymyslela před pěti minutama).

Po pár nalezených podobenstvích jsem toho nechala, jelikož si myslím, že s knižní sérií J.K. Rowlingové má Half bad společného opravdu málo. Halfbadovská kouzelnická komunita není zdaleka tak promyšlená jako ta harrypotterovská, ale každá z nich má něco do sebe. 

Half bad je napsán opravdu čtivě. Nijak zvlášť složitě, ale čtivě. Bylo tam spoustu napínavých částí, které mě nutily číst pořád, pořád a pořád. Sem tam taky nějaký ten náznak romantiky. Zase a opět tam máme milostný trojúhelník (už mě to trošku štve, furt to samé...takový milostný osmiúhelník by byl mnoohem zajímavější). Half bad mě překvapil tím, jak drsný byl. Autorka chudákovi hlavnímu hrdinovi nedopřála skoro chvíli klidu. Pořád ho někdo pronásledoval, nenáviděl, šikanoval, týral...no nezávidím mu.

Zdroj

Hlavní hrdina. Nevím, co bych k němu měla říct, krom toho, že jsem ho šíleně litovala. Byl takový...lidský. Nikdo se s ním moc nemazlil a Nathan se taky s nikým moc nemazlil. Zajímavá postava tenhle Nathan. Když nad tím tak přemýšlím, mám ho vlastně strašně ráda. Konečně žádný dokonalý kluk. Už mi lezli krkem.

Nathanova životní láska, Annalise...Přišla mi jako taková husička, která pohodí blonďatými vlasy, zamrká modrýma kukadlama a láskou zblblý Nathan už jí letí na proti. Co na tom, že její rodina patří mezi ty nejbělejší čarodějnice? Co na tom, že ho nejspíš zradí? Nééé to by přece anělíček Annalise  v životě neudělala! (irony alert)

Z dalších postav jsem si velmi oblíbila Gabriela. Ten byl prostě boží. Dokonce probudil moji vnitřní dobře skrývanou yaoistku.
I samotná čarodějka Mercury byla dost zvláštního charakteru. 

Obálka knihy se mi docela zamlouvala. I ta krev (já v těch červených stříkancích krev vidím) se mi tam hodila, jelikož celá knížka se tak trochu točila okolo krve. Podle mě je ojedinělé, že knize překladatelé z části zachovali původní anglický název. To se moc často nestává. Edit: Asi po týdnu, co mám tuhle knihu v držení, jsem si všimla, že ty výše zmíněné ''krvavé stříkance'' vlastně tvoří profil mužského obličeje. Třikrát hurá mému dlouhému vedení.

Half bad se mi celkově hodně líbil, hlavně to, že v ní nikdo nebyl úplně dobrý ani zlý. Bílé čarodějky byly velmi nenávistné, kruté, plné předsudků. S Černými jsem se zatím až tak nesetkala, podle častých zmínek však byly neméně kruté, divoké a neštítily se ničeho. Spíš než dobro a zlo bych ony dvě strany popsala jako pořádek a chaos. 

U nás nedávno vyšel druhý díl, Half wild, takže jakmile se vrátím z dovolené, určitě si ho seženu.

Hodnocení: 

87%

Otázka na závěr, která vůbec není k tématu: Přáli byste si, abych zde zveřejnila svůj něco-jako-deník z dovolené? Nebo mám radši zůstat u knih?