SCM music player

22. července 2015

Nebe je všude | Recenze

Název: Nebe je všude
Originál: The sky is everywhere
Autor: Jandy Nelsonová
Počet stran: 302
Nakladatelství: CooBoo
Vydání: první

Sedmnáctiletá Lennie je knihomolka, má ráda muziku a svůj klarinet. Žije spokojeně ve stínu své báječné sestry a trochu jí hraje druhé housle. Sedmnáct let se dělily o šaty, myšlenky, radosti i strasti. Ale teď je Bailey mrtvá a Lennie najednou přespává v domě plném smutku pod zamračenou oblohou. Jako by někdo vypnul nebe. Lennie se navíc k tomu všemu zamiluje - poprvé ve svém životě a hned do dvou kluků. Joeův tajemný úsměv trumfne už snad jen jeho hudební talent a Toby je tichý pohodář, skejťák a hlavně Baileyina velká láska.
(Anotace ze zadní strany knihy)



První, co se mi na této knize opravdu líbilo, bylo její grafické provedení. Jak azurově modrá obálka s bíle vyvedeným názvem, tak vnitřek knihy, kde byla před každou kapitolou báseň hlavní hrdinky načmáraná na nějak
ém náhodném místě (papírky od bonbonů, větve stromů, podrážky od bot...), jak to mívala Lennie ve zvyku. Rukopis, jakým byly napsány, byl sice sem tam lehce nečitelný, to mu však dodávalo na opravdovosti.
Samotná kniha na mě působila docela příjemným dojmem odpočinkového čtení, i když pojednávala o tak vážném tématu, jakým je ztráta člena rodiny. I ta romantická část byla dobrá. Nacházelo se tam sice moje velmi neoblíbené klišé známé pod názvem milostný trojúhelník, ale přišlo mi, že hlavní hrdinka má už v prostředku knihy jasné, s kým bude. Nevyskytovalo se tam takové to rozhodování, jestli miluje toho či onoho a když oba, tak koho více a tak podobně.
Žádný akční děj v knize moc nebyl, ani jsem ho tam neočekávala. Zkrátka líčení každodenního života postav a to, jak se vyrovnávají se smrtí Bailey. To mi však nebránilo, abych se do knížky opravdu zažrala, za den a půl jsem ji měla dočtenou.
Celkové prostředí, v němž se příběh odehrával na mě nepůsobilo příliš reálným dojmem, prostě bych si nedokázala představit, že by tak věci mohly být ve skutečnosti. Tím nijak neodsuzuju fantasy (a sci-fi, steampunk...) já fantasy zbožňuju, jen mi prostředí Nebe je všude připadalo až takové pohádkově neskutečné na to, že knížka byla zasazena do všedního obyčejného světa.
Hlavní hrdinku, Lennon (zkráceně Lennie), jsem měla ráda, jsme si totiž svou knihomolností docela podobné. Společnou máme taky jistou plachost, obě raději hrajeme druhé housle a společenské věci přenecháme ostatním. Líbily se mi i její básničky, které byly hodně zvláštní a zároveň krásné.
Zato její sestra Bailey, jež v knize nebyla, ale mnohokrát ji tam zmiňovali, měla extrovertní bujnou povahu, pravý opak Lennie. S tou bych si asi příliš nerozuměla.
Vtipnou postavou byla Lenniina kamarádka Sarah, gotička, která místo nadávek používala názvy různých zvířat a vždycky když spustila ty svoje mravenečníky, létající lišky a koně kovaný, musela jsem se smát jako pitomec a lidi na pláži po mě místy začínali divně pokukovat.
Z kluků se mi líbil hlavně Joe až na to, že jsem neuměla správně přečíst jeho příjmení. No co, francouzsky neumím. Byl to takový optimista, ale někdy se choval opravdu urážlivě (jakože se on urážel, ne že urážel ostatní) , takovou povahu bych přisoudila spíš malé holce než skoro dospělému  klukovi.
O Tobym moc nevím, co si myslet, jeho vztah s Lennie mi od začátku přišel špatný. Tak nějak jsem si na něj nestihla udělat pořádný názor.

Celkově je Nebe je všude příjemnou prázdninovou knihou o lásce, ztrátě a nenávisti, který bych doporučila podobně romantickým povahám, jakou jsem já.

Hodnocení: 
75%


Okomentovat