Znáte ten pocit, když držíte v ruce knihu a najednou pocítíte téměř neodolatelnou potřebu si k ní přivonět? Snad pro každého knihomola je vůně knížek, ať už starých nebo nových, jednou z nejpříjemnějších věcí na světě, možná kromě čtení samotného. Je to zkrátka něco nepopsatelného, co vás uklidní, zahřeje na duši a správně naladí na čtenářskou atmosféru.
Ale zajímali jste se už někdy, z čeho ona specifická vůně vlastně pochází? Jaká chemická sloučenina ji způsobuje?
Jestli ne, tak právě tento článek vám dá odpověď!
Staré i nové knihy vydávají několik stovek těkavých sloučenin nebo těkavých organických sloučenin, takzvaných VOC, díky jejichž produkci mimo jiné vzniká přízemní ozon, škodlivý pro lidské zdraví. Tyto sloučeniny mají několik zdrojů - některé jsou výsledky rozkladu, jiné jsou způsobeny typem papíru, lepidlem, užívaným při vazbě, nebo také inkoustem z tiskárny.
Staré knihy
 |
| Zdroj |
Jak kniha ''stárne'', postupně se rozkládá celulóza a lignin, což jsou sloučeniny běžně se vyskytující v rostlinách a jsou tedy přirozeně obsaženy i v papíru. Jejich rozkladem je vyprodukován velký počet organických sloučenin. Druh papíru a stáří knihy složení sloučenin výrazně ovlivňuje, například ve velmi starých knihách bychom našli mnohem víc ligninu než v knihách moderních. To je dáno hlavně modernizací výroby a nahrazováním látek přírodních látkami umělými.
Také jste si určitě všimli, že ze starých knih kromě zatuchliny můžeme cítit taky mírně nasládlé vůně, které nám často připomínají něco příjemného. Sladký odér má na svědomí toluen nebo ethylbenzen, vůni podobnou vanilce vanillin, mírně květinovou vůni diethylhexanon a jakoby karamelovou zase benzaldehyd či furfural.
 |
| Benzaldehyd |
 |
| Toluen |
 |
| Vanillin |
Nové knihy
 |
| Zdroj |
Aroma nových knih je velmi proměnlivé. Sloučeniny, které jej způsobují, jsou zejména z již zmiňovaného lepidla, inkoustu a chemikálií používaných pro ošetření papíru.
Moderní lepidla, užívaná při vázání knih, mají často základ v kopolymerech (například ethylenvinylacetát). Kopolymery chápeme jako rozsáhlé molekuly s velkou atomovou hmotností, které se skládají z nejméně dvou druhů výchozích látek, monomerů.
Ve výrobě papíru je papír ošetřován různými chemikáliemi, aby nabyl těch správných vlastností. Přestože jsou některé z těchto chemikálií bez zápachu, chemickými reakcemi přispívají k vypouštění těkavých organických sloučenin. Petrochemikálie, tedy chemikálie vyrobené z ropy, jež se používají jako rozpouštědla inkoustů, taky mohou být jednou z příčin jejich vzniku.
Dále se používá také alkylketendimer, čímž se zvyšuje voděodolnost inkoustu, a peroxid vodíku jako bělící prostředek.
 |
| Ethylenvinylacetát |
 |
| Peroxid vodíku |
Vůně knížek tedy není způsobena jednou jedinou chemikálií. Je výsledkem složité směsi jak těkavých sloučenin, produkovaných chemikáliemi, které se používají při výrobě knih, tak postupným rozkladem chemikálií v papíru. Některé z vyprodukovaných sloučenin, jako třeba furfural, můžou být dokonce využity při určování stáří a stavu knihy.
Při psaní tohoto článku jsem čerpala ze stránky Compound Interest.
Žádné komentáře:
Okomentovat