Název: Clannad: After story
V japonštině: クラナド アフターストーリー
Vysílání: 2008 - 2009
Počet dílů: 22
Předchozí série: Clannad
Děj: Život plyne dál a Okazakiho příběh pokračuje. Končí středoškolské časy a přichází nová etapa života. Tomoya ale touto cestou už nekráčí sám. Oporou je mu nejen milovaná Nagisa, ale i blízcí přátelé, kteří vždy stojí při něm. Avšak lidský život není jen o štěstí. Je i o utrpení, které Tomoyu nejednou srazí k zemi. Zbyde mu dostatek síly k postavení zpět na nohy?
(zdroj: Anime Akihabara s menšími úpravami)
Opening:
Když se budete náhodou chtít začít koukat na tohle anime, doporučila bych vám jednu věc: Připravte si hodně, ale vážně hodně papírových kapesníčků a nějakých pár kilo zmrzliny. Clannad: After story vás totiž složí na kolena, ať jste vnitřně silní, jak chcete. Když už nebudete nelidsky řvát na celý barák, alespoň vás to dostane na hezkých pár dnů do depky.
Oproti první sérii se v anime řeší vážnější problémy. Místo divadelního klubu a učení si teď hlavní postavy musí najít práci, založit rodinu a tak dále. Působí to celé takovým dospělejším dojmem, ale nevím, jestli se mi to líbí víc nebo míň. První polovina se podobá první sérii, nic moc se neděje, jednotlivé epizody jsou uvolněnější a pořád tak trochu šílené. Jenomže jakmile je maturita pryč, většina holek a kluků z první sérky odchází za prací a na vysokou a už se tam moc neobjevují. Z původní středoškolské party nám tam zbyli více méně jen Tomoyo a Nagisa. Pár dalších dílů je celkem sluníčkových, naše dvojice čelí výše zmíněným problémům a docela se jim to daří. Potom nadchází ZLOM (píšu CapsLockem, protože je to fakt fakt velký ohromný ZLOM). Vlastně se stalo to, čeho jsem se obávala celou předchozí řadu, nestalo se však, tak jsem na to nějak zapomněla. O to byl onen ZLOM horší. Od téhle nejmenované epizody nepřetržitě bulíte až do konce, který je velmi otevřený a každý si ho může vyložit více méně po svém.
Že bych Clannad AS zkoukla rychle se říct nedá, jelikož mi to zabralo s přestávkama asi dva měsíce. Posledních deset dílů jsem ale doslova zhltla, hlavní podíl na tom měl ZLOM (a potom i ZLOM číslo dvě).
Na tomto anime mi trošku vadil zoufalý nedostatek romantických scén, a i když spolu Nagisa a Tomoya chodili (a později se i vzali a měli dítě), nebyla tam ani jedna líbací scéna, což je vůči nám, shipperům, lehce nefér. Ale i tak mělo to držení za ruku a občasná objetí svoje kouzlo.
Na takovou trošku zvláštní roztomilou kresbu jsem si už navykla v první sérii. Nejdřív mi ty obří očiska a drobné pusinky dost vadily, ale teď si říkám, že by to bez toho nebylo ono. Příjde mi, že to ještě umocňuje citovou námahu celého anime.
Hudba je totožná s tou v předchozích řadě. Tudíž opět velmi depresivní. Ale jak nádherně depresivní! Skvěle se k atmosféře Clannadu hodí a dobře doplňuje jemný styl kresby. Hraje mi to v hlavě už třetí den po dokoukání. S openingem jsem byla spokojená, nejspíš si ho stáhnu do empétrojky. V endingu mi strašně strašně moc chyběla písnička Dango daikazoku z první sérky. Tak boží ending jsem dlouho neslyšela.
Teď bych asi měla něco říct k postavám...
Hlavní hrdina, Okazaki Tomoya, už nebyl takový flákač jako v prvním Clannadu. Byl tam hodně vidět vývoj (nejen Okazakiho, ale celkově všech dospívajících charakterů). Pořád to ale byl náš starý dobrý sarkastický Tomoya. Po prvním ZLOMU ale byl fakt na palici. V duchu jsem ho ocejchovala antititulem Otec roku (je to tak trochu spoiler). I když nevím, jestli bych se v jeho situaci chovala lépe. Navíc to v následujících dílech napravil a už jsem ho zase měla ráda.
Furukawu Nagisu jsem si oblíbila už během první série. Za prvé je celá taková roztomilá, jak pláče za všech okolností a zoufale nerozumí jakémukoli typu humoru. Taky mě dostávala ta její posedlost plyšovými dango knedlíky. Nagisa byla pro mně moc příjemnou postavou.Dále tu máme rodiče Nagisy, Furukawu Sanae a Furukawu Akia. Ti byli prostě výborní. Jak citlivá Sanae (hlavně ohledně jejích chlebových experimentů), tak vášnivý hráč baseballu Akio. Některé jejich hlášky byly nezapomenutelné.
Ještě by stáli za zmínku Tomoyovi a Nagisini kamarádi ze školy. Z holek hlavně génius Kotomi (moje oblíbenkyně), dvojčata Ryou a Kyou, násilnice Tomoyo (nevím proč jí dali tak podobné jméno, jako má hlavní hrdina...) a dětinská Fuko. Moc jsem se v nich ze začátku nevyznala, ale nakonec jsem je všechny dokázala jakž takž rozlišit. Z kluků se tam objevil snad jen debílek Sunohara a sem tam se zastaví na návštěvu jeho mladší sestra Mei.
V druhé polovině už tam tolik nebyli, jelikož, jak jsem již říkala, odešli pracovat a studovat na výšku.
Jako poslední bych chtěla zmínit Okazaki Ushio, která je dcerou Tomoyi a Nagisy (asi trochu spoiler). Byla vážně roztomilá a vážně bych se divila, kdybyste si ji neoblíbili. V druhé polovině anime hrála docela důležitou roli.
Clannad: After story bylo pro mě do určité části oddychovkou, jak jsem se však dostala k bodu ZLOMU, stalo se příčinou mé dlouhé noční deprese. Jestli hledáte anime ze života s příjemnou kresbou, milými postavami a extra smutnými prvky, s radostí vám to doporučím.
Hodnocení:
Zdroje obrázků:
Žádné komentáře:
Okomentovat