Originál: The 100
Autor: Kass Morgan
Počet stran: 280
Díl: 1/2
Nakladatelství: CooBoo
Vydání: první
Země je po katastrofální jaderné válce opuštěná. Lidstvo se uchýlilo do vesmíru. Ale jak dlouho jejich vesmírné lodě ještě vydrží? A dá se ještě vůbec na radioaktivním povrchu Modré planety žít?
Odpověď na tuto otázku má za úkol zjistit sto nezletilých delikventů, kteří jsou na místo trestu smrti vysláni na stovky let neobydlený zemský povrch. Přežijí nástrahy divoké přírody? A co když na Zemi ještě někdo zbyl?
O knize Prvních 100 jsem slýchala hlavně v souvislosti s docela nově natočeným seriálem, který si většina lidí velmi pochvaluje. Já jsem se ale jako vždy rozhodla si to nejdřív přečíst. Ze zkušenosti vím, že knižní předlohy bývávají lepší než jejich filmové či seriálové podoby.
Kdo ví proč jsem Prvních 100 měla zafixováno jako čtení plné akce a napětí ve stylu The Maze Runner. Nejspíš z toho důvodu jsem po dočtení cítila tak velké zklamání.
Po jakékoli akci nebo napětí nebylo v celé knize málem ani stopy. A když se konečně začalo něco dít, s hrůzou jsem zjistila, že se nacházím na poslední straně. A to ta knížka měla tak velký potenciál! Jenom si to představte. Lidé (a navíc trestanci) jsou po stovkách let poprvé na Zemi, z toho by se dalo vymačkat tak moc akce, krvavých scén, umírání, napětí... no prostě všeho! A největším "dramatem" se zatím stala krádež léků! Tak mě to dožralo!
Velkým tématem byly v knížce city a minulost postav, jež byla na rozdíl od jiných věcí docela dobře vymyšlená a stala se jedinou věcí, kvůli níž jsem Prvních 100 vůbec dočetla.
Hodilo by se trochu přiblížit postapokalyptický svět, do kterého je celý příběh zasazen. Proč lidé vůbec Zemi opustili? To bylo v knize ujasněno pouhými dvěma pojmy: kataklyzma a nukleární válka. Ale proč byla? Kdo ji zavinil? Jak lidé dokázali postavit vesmírné lodě? Jak vůbec ty lodě vypadají? Nic nebylo skoro vůbec vysvětleno.
Prvních 100 bylo vyprávěno z více různých pohledů. Tak trochu jsem se těšila, že se budu na svět dívat očima nějakého drsného vrahouna, hlavní postavy se však spíše ocitly ve špatnou chvíli na špatném místě. Žádná mi k srdci příliš nepřirostla. Nejsympatičtější z těch čtyř mi byli Clarke a Bellamy. Wells mi přišel jako přílišný správňák, taková sci-fi obdoba Jasona z Bohů Olympu. Glass jsem taky moc nemusela, i když pořádně nevím proč vlastně.
Abych jenom nekritizovala, docela se mi líbily narážky na naši dobu, například pár pohádek pro děti smíchaných dohromady.
Neměla bych vynechat ani zajímavou obálku, díky níž jsem si knížky v knihovně vůbec všimla.
Prvních 100 pro mě bylo velkým zklamáním. Našlo se ale i pár věcí, které se mi zamlouvaly. Doporučila bych ho těm, kdo hledají spíše romantický slaďák, kde je akce jen tak na vyplnění prostoru mezi milostnými scénami. Druhý díl si pravděpodobně přečtu jen proto, abych věděla, jak to dopadne.
Hodnocení:
35%
Žádné komentáře:
Okomentovat