Saeculum | Recenze

Název: Saeculum
Originál: Saeculum
Autor: Ursula Poznanski
Počet stran: 480
Nakladatelství: Fragment
Vydání: první

Pro Bastiana, jehož hlavní životní náplní je momentálně úspěšně dostudovat medicínu, byly středověké larpy dlouho naprosto neznámým pojmem. Dokud ovšem nepotkal sympatickou dívku Sandru, která každým rokem jezdí se kamarády do hlubokých lesů daleko od civilizace a tam se snaží týden žít jako lidé ve 14. století. Žádné moderní vychytávky nejsou povoleny.
Letošní larp se však odehrává na místě, kde se měla před dávnými časy odehrát krvavá řež a od té chvíle jsou tamější lesy prokleté a nikdo se z nich nevrátí bez úhony. Na takové povídačky samozřejmě nikdo ze skupiny středověkých nadšenců nevěří. A Bastian už vůbec ne. Pak se ale larpaři začnou postupně ztrácet...

S Ursulou Poznanski, autorkou mrazivých, napínavých YA thrillerů, které vás nenechají položit knihu, dokud se nedostanete až na konec, mám už zkušenosti díky Erebosu, příběhu o inteligentní počítačové hře využívající její hráče k vlastním nekalým záměrům. Tato kniha byla opravdu vynikající, tak jsem se rozhodla přečíst si další knihu této autorky - Saeculum.

Zdroj

Autorka nás tentokrát přenáší do poněkud netradičního prostředí larpů, které jsou pro mě (stejně jako asi většinu lidí) věcí naprosto neznámou. O jejich existenci jsem jen tak okrajově věděla, jelikož se na netu pohybuju v prostředí cosplayerů, geeků, zkrátka fanoušků všech možných i nemožných věcí. Nicméně jsem na žádnou podobnou akci v životě nejela, a protože nejsem zrovna sociální typ, tak to ani neplánuju. Naštěstí bylo Saeculum psáno zejména z pohledu úplného larpařského nováčka, tudíž se nemusíte bát, že vám děj nebude dávat smysl. Larp samotný tvoří navíc jen malou část knihy, hrdinové mají totiž mnohem víc práce s vypořádáváním se s tajemným nepřítelem, jenž unáší jejich přátele, dělá jejich jídlo nepoužitelným nebo jim posílá výhružné vzkazy.
Styl psaní i rozhovory považuju spíše za jednodušší, nicméně to nebylo tak hrozné, aby se dalo něco vyčítat.

Zdroj

Zápletku na druhou stranu autorka propracovala do nejmenších detailů, žádná informace, jež nám je v průběhu čtení sdělená, není zbytečná. Napětí mistrovsky zvládá postupně vrcholit tím způsobem, že i kdyby se na vás řítilo tornádo, tu knihu zkrátka neodložíte, dokud alespoň nedočtete kapitolu. Také si skvěle hraje s psychologií postav a postupně můžeme sledovat vznik takového toho šílenství, kdy je skupinka někde uvězněná, nejspíš jsou všichni odsouzeni k záhubě a náhle se z lidí stávají téměř zvířata, schopná chladnokrevně zavraždit jeden druhého, přestože šance, že jim to pomůže k záchraně je skoro mizivá. Z těchto situací mi vždycky naskakuje husí kůže.
Závěr knihy mi potom připadal trochu slabší, i když všechno do sebe dobře zapadlo a při konečném rozuzlení jsem nemohla být překvapenější.

Charaktery postav byly vykreslené poměrně dobře, i když ty méně důležité byly časem odsunuty do pozadí. Hlavní hrdina Bastian na mě působil sympaticky, ničím neurazil, ale ničím ani příliš nenadchl. Mnohem zajímavější mi připadala třeba loutnistka Iris nebo Paul, jeden z organizátorů celého larpu. Postava ''čarodějky'' Dory mi však připadala poněkud nereálná a nedokážu si představit, že se někdo tak pověrčivý v dnešní době ještě vyskytuje. Nicméně právě její pověrčivost hrála v příběhu poměrně důležitou roli a bez ní by to nebylo asi úplně ono.

Saeculum je knížka s velmi zajímavou zápletkou zasazenou v neobvyklém prostředí, z níž budete většinu času napnutí jako kšandy a dokud neobrátíte poslední stranu, vaše duše nebude klidná. Dostala jsem od ní přesně to, co jsem očekávala a jsem s ní tedy nadmíru spokojená.

Hodnocení:

80%