Co mě naučil tučňák | Recenze

Název: Co mě naučil tučňák
Originál: The Penguin Lessons
Autor: Tom Michell
Počet stran: 203
Nakladatelství: Noxi
Vydání: první

Když mladý anglický učitel nachází na uruguayské pláži tučňáka, jediného přeživšího ropné katastrofy, ještě netuší, jak velkou roli bude v jeho životě tento černobílý pták hrát. Nemá ponětí, že Juan Salvador, jak tučňáka později pojmenuje, jakýmsi zvláštním způsobem ovlivní každého, kdo se s ním setká, a veselé i smutné historky o něm se v učitelově rodině stanou přímo legendárními. Přes všechny překážky, kterým může přátelství tučňáka s člověkem v politicky nestabilní Jižní Americe čelit, se mezi nimi vytvoří neobvykle silné pouto, nad nímž občas zůstává rozum stát.


Když mi bylo okolo pěti let, díky množství dokumetů z Animal Planet se u mě rozvinula docela slušná obsese dinosaury, ptáky a zvířecí říší obecně. Mezi moje největší lásky však patřili tučňáci a nepropásla jsem jedinou možnost vidět je v zoo nebo si koupit jejich plyšové dvojníky. Právě proto  mě pohled na knihu Co mě naučil tučňák uvrhl do příjemné nostalgie a já provedla krevní přísahu, že tohle přečíst zkrátka musím.

Ze začátku mi dělalo problém se do čtení ponořit, přece jen se jedná o knížku vyloženě oddechového rázu, plnou myšlenek a úvah, žádnou akci či napětí nečekejte. Při cestě na dovolenou jsem ji potom dočetla v autě na jeden zátah, je totiž opravdu tenoučká. Kromě příběhu o dojemném vztahu mezi člověkem a zvířetem vám kniha přiblíží třeba život v Argentině v sedmdesátých letech, kde s každým dnem inflace nepředvídatelně rostla či klesala a nebylo nic divného, když vás na ulici zastavil voják se samopalem přes rameno.
Ale teď už k hlavnímu lákadlu této knihy - tučňáku Juanu Salvadorovi. Tohle malé stvoření ve fraku doslova změnilo život mnoha lidí jenom tím, že mlčky, jak jinak taky, naslouchal jejich svěřování a stížnostem, případně se nechal podrbat nebo nakrmit rybou. To vše mi připadalo ještě mnohem úžasnější, když jsem se dočetla, že se vlastně jedná o autorovu biografii, že se něco tak nepravděpodobného a tak hezkého skutečně událo.

Zdroj

Na první pohled vás zaujme grafické provedení knihy. Barevné stránky, roztomilé ilustrace a k tomu světlá, příjemně působící obálka, to se hned tak nevidí. I to přispívá k její celkové uklidňující atmosféře. U některých pasáží vám zacukají koutky, jinde dojetím málem brečíte a v příští chvíli brečíte doopravdy, protože vám přece mělo být jasné, jak bude vypadat konec.

Jak to, že jeden tučňák vnesl takovou radost a mír do života každého, koho poznal?

Co mě naučil tučňák je přesně ten typ knihy, kterou může mít v knihovničce naprosto každý a vždycky se k ní rádi vrátíte, až budete potřebovat spravit náladu psími, pardon tučňáčími, kusy Juana Salvadora. A jelikož tučňáky doopravdy zbožňuju, určitě nebude trvat dlouho, než se tato milá kniha objeví i na mé vlastní poličce.

Hodnocení:

82%