Originál: The Accident Season
Autor: Moïra Fowley-Doyleová
Počet stran: 280
Nakladatelství: CooBoo
Vydání: první
Cařinu rodinu už odnepaměti pronásleduje prokletí. Každý říjen nastává smolná sezóna, období, kdy všemožné nešťastné nehody přestávají být pouhou občasnou záležitostí. Pády ze schodů, pořezání kuchyňským nožem, modřiny, autonehody, smrt. To vše je nyní prakticky na denním pořádku. A právě letos má podle karet Cařiny kamarádky Bey nastat jedna z těch nejhorších smolných sezón.
O vydání Smolné sezóny jsem slyšela jen tak okrajově, nečetla ani jednu recenzi a v podstatě ani netušila, o čem to vlastně je. Proto když jsem ji v knihovně nacpala do tašky, bylo to spíš jen tak do počtu. Chvíli jsem také pochybovala, jestli ji vůbec mám číst, zda to nebude jen ztráta času. Jsem strašně ráda, že jsem to s ní zkusila.
Zdroj |
Nemohla jsem se mýlit víc.
Jedná se o divokou, nespoutanou, naprosto jedinečnou knihu, plnou tajemna a metafor, okořeněnou špetkou duchařiny. Ze začátku děj působí poměrně normálně, ale jak čtete dál a celá záhada okolo smolné sezóny a postav se pomalu rozmotává, dostává to čím dál větší hloubku. Ještě lepší na tom je, že kniha je napsaná tak, aby si čtenář nové informace postupně domýšlel, skoro nic není odhaleno přímo.
Když už jsme u toho stylu psaní, tak ten je sice jednoduchý, na druhou stranu ale naprosto geniální. Zkrátka radost číst.
Caru jsem měla docela ráda a připadala mi jako celkem snesitelná hlavní postava, každopádně příběh se netočil jen kolem ní. Je tu také její sestra Alice, nevlastní bratr Sam, máma Melanie a kamarádka Bea. Každý z nich je něčím zvláštní a každému se ve skříni skrývá nějaký ten kostlivec. Setkáme se také s podivnou dívkou jménem Elsie, jejíž pravá totožnost je po celou dobu obestřena tajemstvím.
Od Smolné sezóny jsem toho popravdě čekala velmi málo, opak je však pravdou. Knihu jako je tahle jste dozajista ještě nečetli. Pokud máte chuť zkusit něco nového, neokoukaného a zároveň naprosto okouzlujícího, pak je Smolná sezóna čtením právě pro vás.A tak na smolnou sezónu zvedněme sklenky,na řeku pod námi, v níž smáčíme své duše,na boule a tajemství, na duchy pod stropem,ještě jednou si připijme na zmáčenou cestu.
Hodnocení:
85%
Žádné komentáře:
Okomentovat