Dědička ohně | Recenze

Název: Dědička ohně
Originál: Heir of Fire
Autor: Sarah J. Maasová
Díl: 3/6
Počet stran: 536
Nakladatelství: CooBoo
Vydání: první

Celaena Sardothien, bývalá nájemná vražedkyně, otrokyně v solných dolech a Králova bojovnice s vůlí ze železa. Teď, když prožila další srdceryvnou ztrátu a tomu, koho miluje, ukázala svůj pravý původ, je z ní však pouze zlomená dívka, na jejíž zjizvená bedra toho osud naložil příliš mnoho. Vpřed ji pohání pouze rána na dlani, připomínající přísahu, jež pronesla nad hrobem své zavražděné přítelkyně.
Na příkaz krále opouští Erileu, vydává se po moři do Wendlynu, zemi víl a jiných kouzelných bytostí, kde magie stále existuje. Nehodlá však rozvrátit zdejší království, jak jí panovník Adarlanu přikázal. Bude hledat způsob, jak jeho hrůzovládu svrhnout.

O sérii Skleněný trůn jsem toho slyšela mnoho už od chvíle, kdy ji měli vydat i u nás. Považovala jsem ji za další přechválenou věc a když k tomu navíc přibyly řeči o milostném trojúhelníku...Zkrátka jsem zamýšlela ji ignorovat. Nakonec se mi to nepodařilo a nedokážu popsat, jak jsem za to ráda. První díl byl vynikající, stejně jako ten druhý, i když na něj jsem recenzi nepsala, jelikož jsem v té době měla blogovací pauzu. Neplánovala jsem proto tuto sérii dál recenzovat, nicméně jsem z Dědičky ohně tak nadšená, že mi to přišlo jako velká škoda. Tak jdu na to.

Tu knížku jsem i přes velký počet stran doslova sežrala během několika dní. Nemohla jsem se od ni ani na malou chvíli odtrhnout, což bylo příčinou docela velké roztržky mezi mnou a babičkou, která si vzala do hlavy, že zrovna ten den se musím věnovat nějaké aktivitě. Kdyby to někoho zajímalo, hádku jsem vyhrála a četla vesele dál.

Zdroj

To, že jsme se konečně z velké části dostali mimo Zlomuval a okoukli si další krajiny autorčina světa, knize ohromně prospělo. Také přibylo dějových linek. Kromě Celaeniných dobrodružství ve Wendlynu se dozvíte, jak si vedou naši mužští hrdinové, Chaol a Dorian, dostanete se také blíže obávaným čarodějnicím. I když hodně slýchávám, jak si na to lidi stěžují, musím říct, že mě linky bavily úplně všechny. Každá měla něco do sebe, jakési kouzlo, které mě přimělo knihu pevně držet a už ji neodložit, dokud se nedovím, jak to dopadne. Nechybí hromady akce, napínavých situací či zvratů, až vám z toho běhá mráz po zádech nebo naskakuje husina. A konec, ten vás dorazí. Jako vážně. Umřete. Stane se z vás zlomený umírající pterodaktyl.
I trochy romantiky se dočkáte, ale ne tam, kde by to možná každý očekával. Velmi oceňuju, že autorce se podařilo vybruslit z milostného trojúhelníku. Kdyby chudák Celaena ještě musela krom milionu dalších věcí rozhodovat, jestli miluje Chaola, Doriana nebo někoho úplně jiného, tak by už to mohla rovnou zabalit.


Nových postav se objevilo opravdu požehnaně, každá z nich má unikátní charakter a prostě nejde všechny si je neoblíbit. Ať už je to úžasný vílí bojovník Jeřáb, člen dvora ztracené královny Terrasenu Aedion Ashyver, malinko děsivá čarodějka Manon (kterou stejně zbožňuju) nebo tichá léčitelka Sorscha.
Co však musím zmínit, je obdivuhodný vývoj Celaeny. Z emocionálně vyčerpané dívky, topící se v depresích, se stala silná ohnivá bojovnice a vůdkyně, která se se svým osudem nejen smířila, dokonce jej vítá. Nemůžu si pomoct, ta holka je prostě dokonalá. Za jednu z nejskvělejších věcí na této knize také považuji prohlubování Celaenina vztahu s Jeřábem. Ale už dost bylo spoilování.

Dědičku ohně s chutí korunuji za nejpovedenější knihu celé série a jestli to tak půjde dál, poslední díl bude hotová young adult bible (ne že by Bible jako taková byla nějaký závratný literární počin, ale víme, jak to myslím). Pokud máte rádi fantasy s promyšleným, napínavým dějem, díky němuž strávíte dvacet čtyři hodin s nosem v knize, po Skleněném trůnu bych, být vámi, rozhodně sáhla.

Hodnocení: 

95%