SCM music player

21. dubna 2016

Anime recenze | Hai to Gensou no Grimgar

Zdroj
Název: Hai to Gensou no Grimgar
Název ve znacích: 灰と幻想のグリムガル
Rok vydání: 2016
Počet epizod: 12+1
Děj: 
Vzbuď se...
To je jediná věc, kterou si hrdinové Hai to Gensou no Grimgar pamatují před probuzením uvnitř neznámé budovy v krajině podobné nějakému středověkému království. Nemohou si vzpomenout na nic jiného než jejich vlastní jména. Divnější však je, že se občas přistihnou při používání slov, kterým nerozumí, přestože jim připadají tak známá.
Nesourodé skupině je řečeno, že aby se uživili, musí se stát součástí Záložní armády, jejíž hlavní náplní je ochraňovat město před nestvůrami, žijícími nedaleko. Ti , kdo vypadají silněji než ostatní, se odtrhnou, vytvoří tým a nechají ty, kteří zbyli, svému osudu. Ale jak dokáží Manato, Haruhiro, Ranta, Mogzo, Yume a Shihoru přežít v tomto krutém světě, když nedokáží porazit ani ty nejslabší z nestvůr? 
(přeloženo a mírně upraveno z Kissanime)

Opening:


Netušila jsem, že se něco takového ještě někdy stane, ale ano, povedlo se mi úspěšně dokoukat anime, aniž by mě po jednom díle přestalo bavit! A co víc, odhodlala jsem se napsat recenzi!
Na Hai to Gensou no Grimgar jsem narazila díky tipu admina jedné facebookové otaku stránky (díky, náhodný cizinče!) a když se mi jednoho večera nuda opět přilepila na paty, přemluvila jsem se ke zkouknutí prvního dílu. A kupodivu mě to chytlo.

Zdroj
Sledujeme, jak se šest naprosto odlišných lidí vyrovnává se situacemi, se kterými se my setkáváme snad jen v knihách, filmech či počítačových hrách. Velmi brzy ale zjišťují, že bez pořádného tréninku a hromady zkušeností nejsou schopni zabít ani toho nejmenšího skřeta. 
To je přesně to, co se mi na tomhle anime líbilo. Hrdinové se hned ze začátku nestali profesionálními zabijáky, v průběhu celého příběhu dělají všemožné chyby, jejichž důsledky jsou někdy přímo fatální. Ze svých klopýtnutí se však poučují a tak na konci se z bezstarostných ještě skoro dětí, neohrabaně mávajících zbraněmi, stávají docela slušní bojovníci. I vztahy mezi nimi se postupně rozvíjejí. 
Také mě zaujalo, že zabíjení zde není ukazováno jako něco jednoduchého, kdy protagonista s odvážným výkřikem probodne nepříteli hruď čistou ranou na první pokus (nebo po x dílovém boji). Zvlášť na mě zapůsobila jedna ze scén hned v první epizodě, to vám toho skřeta bylo vyloženě líto. Na druhou stranu tu nenajdete nechutné scény typu "sekyrou do hlavy", což oceňuji. 
Ve velkém počtu se zde krom akce objevují i části klidné, zobrazující každodenní radosti a starosti postav. Ty dokázaly navodit příjemně uklidňující pocit, ale občasné pět minut dlouhé scény, většinou doplněné hezkou popovou hudbou, v nichž se ale nedělo naprosto nic, co by nějak souviselo s dějem, byly už místy nudné. 
Trochu mě štvalo, že se po celou dobu nedozvíme vůbec nic o Grimgaru, světě, kde se příběh odehrával. Jak se tam naši hrdinové ocitli, když na začátku vypadají, jako by žili ve 21. století? Proč se tam ocitli? Jak to že si nic nepamatují? A kdo má za tím vším prsty? 
Odpovědí se mi doufám dostane v další sérii.

Zdroj
Věc, kterou bych chtěla obzvlášť vyzvednout je překrásná svěží animace. Kresby krajinek vypadají, jakoby je kreslili vodovými barvami a je použito spousta barev.  Díky ní se na všechno dobře kouká a celkový dojem z anime se o něco vylepší. Postavy vypadají také velmi dobře, jak už je většinou v novější tvorbě japonských animátorů zvykem. Nemůžu jim ale odpustit nelogické a naprosto nepotřebné ecchi prvky v oblečení, bez nichž by se to dozajista obešlo. 

Opening a hudba celkově byly velmi příjemné na poslech, převažovaly hlavně skladby popové, často i akustické, což se dobře hodilo k mírné atmosféře. Jaká hudba zněla při bojích, si bohužel nevzpomenu, ale špatná určitě být nemohla, to bych si ji určitě pamatovala. 

A teď se konečně dostáváme k postavám. Ty nejsou nějak extra originální, ale ani úplně ploché.
Za toho úplně nejhlavnějšího hrdinu považuji Haruhira, jenž byl charakterem dle mého názoru velmi reálným a téměř hned jsem s ním začala sympatizovat. Přestože nebyl příliš vůdčí typ, musel se po jistých událostech chopit velení a převzít na sebe zodpovědnost za všechny své přátele. Za to ho velmi obdivuji. 
Manato byl středobodem celé skupiny, byl tím, kdo je pojil všechny dohromady a ze rtů mu téměř nikdy nezmizel úsměv. Je to ten typ ochranitelské, milující anime postavy, kterou si oblíbí bez výjimky každý.
Nejotravnější ze všech mi připadal Ranta, jehož sebevědomí mu lehce přerostlo přes hlavu a tak trochu zmáčklo tu část mozku, která ovládá hlasitost mluvy a filtruje věci, které lidem říkat nebo neříkat. Byl však obdařen také notnou dávkou odvahy a během závěrečných scén jsem mu fandila, co nejvíc to šlo.
Z holek se mi nejvíce zamlouvala Mary, jejíž tragická minulost ji poznamenala do konce života. Její noví přátelé ji však dokázali vytrhnout z bludného kruhu truchlení a obviňování sebe sama. Donutili ji znovu žít.
Různé obměny na vždy veselou, bezstarostnou Yume lze spatřit snad v ve všem, co kdy Japonci animovali. Přesto se však nemůžu přimět k tomu, nemít ji ráda, to by bylo jako nemít rád kotě. 
I tichou Shihoru a hromotluka Mogza (proboha, to skloňování) jsem si oblíbila.

Zdroj
Ve zkratce bych Hai to Gensou no Grimgar ohodnotila jako místy příjemnou, akční a napínavou podívanou, jejímž zkouknutím se dá hezké dva večery prokrastinovat a ani nebudete příliš litovat, že jste se na ten test raději pořádně neučili. A slabší povahy by si neměly zapomenout vzít balíček kapesníků!

Okomentovat