Cress | Recenze

Název: Cress
Originál: (překvapivě) Cress
Autor: Marissa Meyerová
Díl: 3/4
Počet stran: 616
Nakladatelství: Egmont
Vydání: první

Cress posledních sedm let svého života strávila v družici na oběžné dráze okolo Země. Je totiž pouhou skořápkou a nikdo z měsíčňanů o ni nestojí. Smrti se vyhnula jen díky své schopnosti se pouze s pomocí dotykové obrazovky nabourat takřka do jakéhokoliv systému. Královna Levana se proto rozhodla jejího talentu využít k špehování vysoce postavených pozemských politiků. Jenže Cress se rozhodla pro tyranskou měsíční královnu již déle nepracovat a raději potají pomáhá Cinder a jejím přátelům, kteří se chystají Levanu z trůnu svrhnout.
Když se však posádka vesmírné lodi Zvonečník pokusí uvězněnou hackerku vysvobodit, vše se pokazí a záchranná akce končí rozdělením celé skupiny.
Navíc se datum svatby císaře Kaie s měsíční královnou nenávratně blíží. Levanna je tak už jen malinký krůček od získání vlády nad Východním společenstvím a záhy nad celou Zemí.
Podaří se posádce Zvonečníku zabránit svatbě včas?

-možné spoilery ke knihám Cinder a Scarlet-

Konečně, konečně jsem se dokopala k přečtení třetího dílu Měsíčních kronik. K mému zděšení totiž jaksi ztrácím chuť číst, což je takhle na začátku podzimu, období teplých chlupatých dek, čajíčků a dobrých knížek, krajně podivné. Cress mi však během několika minut zvedla chuť ke čtení z nuly na sto.

Zdroj

Cress opět podává jednu ze známých pohádek pro děti v trochu jiném světle. Bohužel jsem v tomto případě mnoho paralel s příběhem o princezně Locice neviděla, jelikož tuhle pohádku znám pouze v animované disneyovské verzi, která nejspíš s původní verzí moc společného nemá.
Musím uznat, že ze všech tří knih Marissy Meyer, jež jsem dosud přelouskala, je Cress bezkonkurenčně nejlepší. Po prvních několika klidných stránkách navozujících pocit, že tento díl bude o něco méně nabitý akcí, než předchozí dva, náhle jako blesk z čistého nebe přichází zlom. Jakž takž spojené dějové linky se opět tříští na čtyři či pět a během šesti set stran, kterými se Cress může pyšnit, se zase postupně spájejí dohromady. Mé původní tušení o méně akčnější knize bylo úplně nesprávné. Všemožné napínavé boje a nečekané zvraty nás totiž provázejí snad po celou dobu.
Ani o romantiku rozhodně není nouze. Tentokrát si k sobě hledají cestu Cress a kapitán Thorne, jehož si můžeme pamatovat z druhého dílu. Líbilo se mi, že je každý z nich docela jiný, přesto si ale nakonec tu pusu dali. Pro zastánce starších postav se tu také najde pár shipovacích chvilek v podobě opětovného setkání Cinder s Kaiem (kyaa!).
Jsem autorce hrozně vděčná, protože vůbec nesnaží vytvářet milostné trojúhelníky a podobné věci v youngadultovkách běžné. Když jí tam zbyde nějaký křen, prostě ho strčí dohromady s nějakou novou postavou (snad to tak udělá i s Iko :D).

Zdroj

Ať se snažím rýpat, kde to jen jde, stále jsem ještě nepřišla na jednu jedinou nedomyšlenost či nelogičnost v prostředí, kde se MK odehrávají.
V tomto díle zase poznáme z onoho futuristického světa o něco víc, podíváme se do Afriky, znova navštívíme Nový Peking a dokonce se na chvíli mrkneme, jak to chodí na Měsíci. Takže ani na jednotvárnost si nelze stěžovat.
K postavám zkrátka nemám žádnou výtku. Kromě těch záporných mi úplně všechny připadají promyšlené a sympatické. Každá z nich má svůj jedinečný charakter a nenajdete postavu, jež by se chováním podobala nějaké jiné.
Stále se nemohu rozhodnout, zda se mi z hlavních hrdinek více zamlouvá Cinder, Scarlet nebo nově přibylá Cress. Prostě to nejde. Jsou boží. Všechny.
Ano, Crescent je možná trochu naivka, ale úplně ji chápu, protože strávit sedm let jen ve společnosti internetu vám rozhodně na zkušenostech nepřidá. Já ji každopádně měla moc ráda a připadala mi spíš roztomilá než hloupá. Hloupí hackeři přece neexistují ne?
Kdybych měla seřadit obálky Měsíčních kronik podle toho, jak se mi líbily, skončila by Cress na druhém místě hned za Scarlet. Dost mi vadila ta divná rozmazaná červená věc v pravém horním rohu. A Cress tam vypadala tak uměle přilepená. Jako když někdo poprvé zkouší tvořit koláž ve photoshopu a moc se mu to nedaří. Na druhou stranu nebyla až tak hrozná jako Cinder.

Cress je živým důkazem, že Měsíční kroniky patří mezi ty vydařenější YA série, které si za pár let moc ráda znovu přečtu. Doporučuju tuto sérku snad úplně každému, kdo zbožňuje sci-fi a fantasy zrovna tak jako já.

Hodnocení:

80%

Recenze na předchozí díly: 

Cinder
Scarlet