SCM music player

8. ledna 2016

Smrtná zima | Recenze

Alternativní využití kočky, část první:
Stojánek na knihy
Název: Smrtná zima
Originál: Winterkill
Autor: Kate A. Boormanová
Počet stran: 366
Díl: 1/3
Nakladatelství: Host
Vydání: první

Patnáctiletá Emmeline žije celý svůj život v jedné z vesnic obklopených lesem, kde se její předkové v minulosti usadili. Ostatní komunity však byly před několika generacemi vyvražděny malmaci, záhadnými nestvůrami ukrývajícími se v temnotách hvozdu. Kvůli tomu je celá vesnice obehnána vysokými zdmi a vládnou zde velmi přísná pravidla. Jakmile je někdo poruší, je okamžitě krutě potrestán. Jeho rodina také nezůstane nezasažená.
Právě takový osud potkal Emmeline, jejíž babička se odvážila vejít do lesů. Dívku a jejího otce všichni vesničané odsuzují a bojí se, že jsou také vzpurní jako jejich bláznivá příbuzná. Emmeline se všemožně snaží dokázat, že tomu tak není. Nebo snad je? Začínají se jí totiž zdát podivné sny a stromy ji šepotem lákají do své náruče. A Emmeline neodolá...


Smrtné zimy jsem si poprvé všimla v knihkupectví mezi knihami, jež vyšly na Velký knižní čtvrtek, a  její nádherná obálka mě přímo praštila do očí.  Nejprve jsem vůbec netušila, že jde o youngadultovku, ale anotace mě rychle vyvedla z omylu. I přesto jsem se rozhodla ji přečíst, očekávajíce, že půjde o něco nového a neotřelého. Ale člověk nemůže mít všechno.

Zdroj
Popravdě řečeno, jednalo se o naprosto klasickou dystopickou knihu pro mládež. Máme tady systém s pevnými pravidly (v tomto případě založený na náboženství), rebelskou hlavní hrdinku, která je bez okolků porušuje a dokonce milostný trojúhelník. Jistě jistě, prostředí, do něhož byla Smrtná zima zasazena, bylo svým způsobem něco nového, ale bylo nám pouze stručně načrtnuto. Nedozvěděla jsem se, kdy se vlastně se to odehrávalo, jestli jsme v Evropě nebo například v nějaké francouzské části Kanady, co vůbec vedlo několik národů k tomu, aby se odstěhovaly do lesů a kam se poděla naše civilizace. I když se absence těchto informací dá docela pochopit, jelikož lidé žili pár set let v úplné izolaci a jejich hlavní starostí bylo přežití. Třeba se to dozvím v dalších dílech.
Neseděla mi tam také spousta detailů. Například proč si musela Emmeline od šestnácti let zakrývat předloktí, aby nepřitahovala pozornost mužů, zatímco si její drahá polovička Kane klidně hraje kopanou svlečený do půl těla? Není to trochu nefér?
Přednějším tématem zde byl děj a záhady, které obestíraly les. Bohužel ani to mě dostatečně nechytlo a ke čtení jsem se místy musela nutit. Neříkám, že to bylo nějak špatně napsané nebo tak, jen mi tam opět chybělo pořádné napětí a vyvrcholení mi připadalo také dost slabé.
Zdroj
Docela mi vadilo, že časté francouzské věty nebyly v knize nikde přímo přeloženy. Sice se to většinou dalo pochopit podle kontextu, ale stejně. Ne všichni umí francouzsky. Zároveň se mi toto propojení více kultur a jazyků velmi líbilo.
Milostný trojuhelník tady nepůsobil nijak rušivým dojmem, čemuž smekám. Horší však bylo, že jsem si k postavám nedokázala vytvořit jakýkoli vřelejší vztah. Emmeline byla taková nijaká, žádné specifické rysy, díky nimž by si mě získala. Navíc jí od pusy neustále padaly samé lži, čímž svou situaci jen zhoršovala.
S Kanem jsem na tom byla podobně. Nepřišel mi zkrátka v žádném ohledu zajímavý. Prostě další dokonalý kluk.
Bratr Stockham byl dle mého názoru jediná postava, kterou jsem si v této knize více méně oblíbila. Měl svůj pohled na svět a přestože ho otec tvrdě vychovával, šel si za svým názorem a neštítil se jít přes mrtvoly. Asi to není úplně ukázkový příklad hrdiny, ale co.
Bylo mi také docela líto Emmeninina nejlepšího kamaráda, kterému opakovaně lhala a úplně na něj kašlala.

Abych to shrnula, Smrtná zima není úplně nejhorší kniha, rozhodně si své příznivce najde. Já se však u čtení nudila, nedostalo se mi potřebných odpovědí a s postavami to také nebyla žádná sláva. Snad se to s druhým dílem, jenž ponese název Temná tání, vylepší.

Hodnocení:
55%
Okomentovat