Stoletý Stařík, který vylezl z okna a zmizel | Recenze

Název: Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Originál: Hundraäringen som klev ut genom fönstret och försvan
Autor: Jonas Jonasson
Počet stran: 400
Nakladatelství: Panteon
Vydání: první

Alan Karlsson není obyčejný obyvatel domova důchodců. Za svůj život toho zažil více než většina staříků a stařenek dohromady. Setkal se s významnými světovými vůdci 20. století od amerického prezidenta Trumana po Stalina, pěšky překonal Himaláje, omylem vynalezl atomovou bombu a je toho mnohem víc. Proto je stařík životem důchodce poněkud znuděný a v den svých stých narozenin vylézá oknem ven, podupe macešky a vydává se na další neuvěřitelné dobrodružství, které zanedlouho otřese celým Švédskem.

Jakmile jsem se po několika dnech nepřetržitého čtení dostala až na poslední stranu Analfabetky (recenze tady), okamžitě jsem si usmyslela, že Stoletý stařík, první kniha Jonase Jonassona, musí být okamžitě moje. Což se sice povedlo jen napůl, vypůjčila jsem si ji totiž z knihovny, ale nijak jsem toho nelitovala.

Velmi mě zklamalo, kolik toho má Stařík s Analfabetkou společného. Pokud jste dříve četli Analfabetku, nic nového nečekejte. Děj obou knih je hodně ovlivněn náhodami a vyskytuje se zde spousta za vlasy přitažených událostí. Také jsou obě psány stejným stylem, který je sice vtipný, ale u Analfabetky jsem se zasmála o mnoho více, jelikož to tehdy pro mě bylo něco docela nového.
Jde velmi dobře poznat, že je Stařík autorovou prvotinou. Příběh neběží tak promazaně, jako tomu bylo u jeho další knihy a je mnohem nevyváženější. Na rozdíl od Analfabetky se zde vyskytovaly i poněkud méně čtivé části.

Zdroj

Stařík by se dal rozdělit na dvě dějové linky: první z nich popisuje Alanův útěk z domova důchodců a záležitost s ukradeným kufrem, zatímco druhá vypráví o jeho dobrodružném mládí. Právě díky ní se můžete dozvědět spoustu zajímavého o politické situaci 20. století (pokud ovšem považujete politické situace za zajímavé). .

Alan Karlsson byl pohodářský starý pán s lhostejným pohledem na svět, zejména tedy ten politický. Paradoxně ve svém životě zasáhl do politického dění mnohokrát, vždy ale tak trochu náhodou. V pár ohledech mi také připomínal Nombeko, hlavní hrdinku Analfabetky. Ti dva by si nejspíš rozuměli, kdyby se někdy potkali.
V historické části  najdete mnoho vedlejších postav, bohužel se střídají příliš rychle na to, aby se vám nějaká z nich zaryla do paměti. Budu jmenovat třeba Herberta Einsteina, utajeného nevlastního bratra proslulého fyzika. Geny jeho slavného sourozence se u něj ale neprojevily ani v nejmenším.

Zdroj

V části s kufrem je postav poměrně málo, snadno si je oblíbíte. Najdeme tu členy organizovaného zločinu, zlodějíčka Juliuse, nadprůměrně vzdělaného prodavače ve stánku s jídlem Bennyho nebo neustále nadávající Krásku se svou slonicí Soňou.

Obálka vypadá moc hezky, jen ty obrázky v rozích mi tam moc nesedí, obešlo by se to i bez nich. Jinak jí nemám co vytknout. Musím však přiznat, že anglická se mi zamlouvá o něco více. Když chcete, aby se mi něco líbilo, přidejte tam bleděmodrou.

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, je bezpochyby fantastická kniha. Když však přečtete Analfabetku jako první, čekejte spíše zklamání, jelikož jsou tyto dvě knihy tak trochu na jedno brdo. Protože je stařík autorovou prvotinou, není podle mě tak vymakaný. Tomu, kdo ale s dílem Jonase Jonassona nemá žádnou zkušenost, bude pro něj tato kniha jistě skvělým, bláznivým a hlavně vtipným počinem, přičemž se dozví také něco do dějepisu.

Hodnocení:

85%