SCM music player

14. ledna 2016

Zápisky z bunkru | Recenze

Název: Zápisky z bunkru
Originál: The Bunker Diary
Autor: Kevin Brooks
Počet stran: 224
Nakladatelství: Argo
Vydání: první

Když je mladý bezdomovec Linus unesen neznámým mužem a uvězněn v podzemním vězení, netuší, jaké nepředstavitelné hrůzy ho čekají. Postupně k němu přibude devítiletá dívka, nafoukaná realitní makléřka, neméně nafoukaný kravaťák, nebezpečně vyhlížející kriminálník a smrtelně nemocný filozof coby jeho spoluvězni. Přestože je navzájem vůbec nic nespojuje, budou muset společně čelit nástrahám, které si na ně jejich únosce, jehož identita stále zůstává skryta, nachystal. Na útěk není žádná sebemenší šance.




K této knize jsem se dostala úplnou náhodou, zaujala mě zejména anotací. Vůbec jsem nevěděla, co od ní mám očekávat, ale po dočtení jsem byla docela překvapená.

Jako první vás musím varovat, že ačkoliv jsem Zápisky z bunkru našla v dětském oddělení, není to zrovna počteníčko pro slabší povahy. I já jsem z nich byla pěkně v šoku a dovolím si říct, že nejsem žádná bábovka. Jak slibovala anotace, opravdu šlo o nadmíru znepokojivou knihu.
Zdroj
Byla napsána čtivě a díky krátkým kapitolám a napínavému ději stránky rychle ubíhaly. Nemůžete si tady být jistí ničím. Jakmile to vypadá, že se hrdinům opravdu podaří z vězení uprchnout, opět si na ně jejich fetišistický únosce vymyslí nějaký nový odporný způsob trestu. Není ani jisté, kdo z postav se dožije poslední strany. A jestli jste se doteď nebáli únosů, garantuji vám, že po dočtení pomažete do obchodu pro pepřák, jako by vám za patama hořelo.
Je tady dobře vystižená psychologie postav, nikdo si nehraje na hrdinu, některé z nich se vám svým chováním dokonce hnusí. Jsou to zkrátka náhodní lidé různých povah zamčení v bunkru, ať chtějí nebo ne.
Hlavní hrdina a vypravěč Linus utekl z domova a přežíval jen díky žebrání. Přesto měl však srdce na pravém místě a snažil se všem pomáhat. Už od začátku mi připadal hrozně fajn a z postav jsem ho spolu s devítiletou Jenny měla asi nejradši.
Bezesporu nejhorším charakterem v knize byl sám únosce. Po celou dobu vlastně ani nevíme, kdo to je, jestli jich dokonce není více. Ale člověk, který dokáže udělat něco tak nechutného...no už mi ani nepřipadá jako člověk.

Obálka má velmi zajímavé grafické provedení. Sice si nemyslím, že by růžová barva byla pro takovou knihu zrovna nejvhodnější, ale rozhodně tím upoutá pohled potenciálního čtenáře.

Zápisky z bunkru je mrazivá a zneklidňující kniha, jež vás nenechá na pokoji, dokud se nedostanete až na konec. Který vás mimochodem taky zrovna nepotěší (překlad: budete zírat půl hodiny do zdi a přemýšlet, proč takovou depresivní věc strkají do dětského oddělení).

Hodnocení
75%


Okomentovat