SCM music player

4. srpna 2015

Anime recenze | Amnesia

Zdroj
Název: Amnesia
Název v ve znacích: アムネシア
Vysílání: 7.1.2013 - 25.3.2013
Počet dílů: 12 + OVA
Děj: 1. srpna se hlavní hrdinka probudí v neznámé kavárně s těžkou amnésii. Co je to za místo? Proč se tam nachází? Jaký je její život? To jsou otázky na které nezná odpověď. Naštěstí narazí na zvláštního chlapce Oriona, který jí pomůže s řešením těchto problémů. (Zdroj: Anime Akihabara)

Opening: 





Amnesii jsme s kámoškou zkoukly během jedné jediné noci. Samozřejmě se to neobešlo bez velmi hlasitých projevů, přičemž jsem si jistá, že se její rodiče ani trochu nevyspali. 

Amnesia bylo rozhodně zajímavé anime. Prvních pár dílů bylo totálně dokonalých, jelikož jsem ještě tak úplně nevěděla, co se to děje a bylo zajímavé vytvářet si vlastní teorie. Hrdinka se prvního srpna vzbudí v nějaké maid kavárně a její vzpomínky jsou fuč. Všichni lidé, kteří se na ni starostlivě koukají jsou jí úplně cizí. Navíc se setká s Orionem, který se představí jako víla a zdá se, že ho může vidět jen ona. Jenomže za několik dní po jisté nehodě se probudí znovu v nemocnici, je opět prvního srpna a všechno o lidech, jenž mají být jejími přáteli je úplně vzhůru nohama. Orion je pryč. Byly ty události předtím pouhý sen? Tak se to děje stále dokola. Pokaždé příjde k sobě na jiném místě než předtím, je prvního srpna a ona pokáždé randí s jiným ze svých kamarádů. No kruté, nemyslíte?
Potom už však byla většina mých otázek zodpovězena a už mi to nepřišlo tak geniální, ale dobré to bylo. Konec byl trochu zvláštní a moc mě nenadchl. Hlavně proto, že hlavní hrdinka neskončila s tím, s kým jsem chtěla.

Animace byla docela fajn, pěkně se na to koukalo. Všechno zářilo barvami i celkový punkový design oděvů a vlasů postav se mi líbil. Jenom bylo divné, že všichni nosili ombré (nebo to tak alespoň vypadalo). Asi nová móda. Taky mi připadalo úsměvné, že v oblečení, v němž postavy chodily na veřejnost také spaly. Protože pyžama jsou ztráta času!


Opening byl opravdu boží, stejně tak klip (nebo jak se tomu říká). Nejraději jsme s kámoškou měli tu část, kde se hrdinka chystá k polibku se všemi kluky, kteří byli v anime k vidění (a taky že si později s většinou tu pusu dala). Ending jsme opět skoro vždy přeskakovaly, jen když jsme nutně potřebovaly prodiskutovat právě skončenou epizodu, jsme ho nechaly chvíli hrát.




A nyní přicházíme k hlavnímu háčku tohoto jinak skvělému anime - hlavní hrdince. Jak jste si možná všimli, ještě jsem ji v této recenzi neoslovila jménem. To proto, že za těch dvanáct dílů ho nějak zapomněli zmínit. Říkali jí 'ona', oslovovali 'ty'. Na netu o ní mluví jako o Heroine, ale protože je to jenom ženský ekvivalent anglického slova hero, tak si myslím, že je to spíš přezdívka, jež jí dali fanoušci. To jsem trochu odbočila od tématu, kterým je to, že Heroine, hlavní hrdinka, ona, říkejte jí jak chcete, je blbka prvního stupně. Připadala mi pořád taková zakřiknutá či ušlápnutá, když mluvila ke kamarádům, používala zdvořilé výrazy, což vůbec nepůsobilo nenápadně (protože z nějakého důvodu svým přátelům o své amnésii nic neřekla). A vůbec byla celá divná.
Z vedlejších postav bych chtěla mluvit o každém z hrdinčiných přátel/boyfriendů, protože mě každý něčím zaujal. 
První z nich je její kamarád z dětství, Shin. Byl hodně dominantní osoba s trochu temným charakterem a k Heroine mi seděl nejvíce. 
Dále tu máme Ikkiho. Ten byl oblíbencem mé kamarádky. Ikki byl ten typ kluka, který je až šíleným způsobem oblíbený u holek (ten typ, kterému já říkám "pan Dokonalý). U Ikkiho ta šílenost vyvrcholila do takových výšin, až mě to trochu děsilo. Každopádně si ho naše milá hrdinka asi nějakou formou černé magie opět získala pro sebe.
Potom je tu Kent. Jeho nezměrnou inteligenci vyvažovala jeho společenská neobratnost. Přišel mi moc chladný a s hrdinkou netvořili příliš dobrý pár. Navíc používal hrozně složitá slova, kterým jsem ani za mák nerozuměla (koukaly jsme to celé v angličtině).
Touma na mě zpočátku působil docela sympaticky. Milý, vtipný, ochranitelský. A to, že byl celý laděný do příjemných žlutooranžových odstínů také vytvářelo dojem dobrého člověka. Nicméně po jednom nemilém incidentu s klecí ve mě vzbudil dojem, že se jedná o naprostého maniaka. Je mi jedno, jak to omlouval. Maniak a tečka.
Jako poslední je tady tajemný Ukyo, jehož osobnost byla od začátku velice rozporuplná. Někdy se jevil jako šílený zloduch do morku kostí, jindy zase Heroine zachránil před srážkou s autem nebo jinou nehodou. Jeho pravé záměry byly odhaleny až na úplném konci a já vám samozřejmě nechci zkazit celé anime, takže se nechte překvapit.
Málem bych zapomněla na víláka (nebo jak se říká vílím klukům) Oriona. Sem tam mi připadal jako trochu zbytečná postava, ale bez něj by to Heroine s největší pravděpodobností domatlala úplně a skončila by pod drnem během tří dnů. Pardon, minut.

Amnesia je anime se zajímavým příběhem, hlavní hrdinka je sice mírně řečeno natvrdlá, ale těch pět úžasných kluků mi to vynahrazuje. Konec v mém pohledu trochu slabší, i tak je Amnesia velmi dobrým anime, které bych doporučila spíše dívčímu publiku. Kvůli dvěma výše zmíněným nedostatkům hodnotím čtyřmi z šesti hvězdiček.



Zdroj gifů a obrázků: We heart it














Okomentovat